Richard
Věk: 29 letPřeji si kurz na vysokozdvižný vozík
Přání stojí: 3 000 Kč
Životní příběh
Můj příběh, jak jsem se dostal do dětského domova, začal tím, že s otcem jsme měli málo peněz. Když jsem byl malý, tak za mnou do školy přišla nějaká paní a vyptávala se na spoustu věcí, na které jsem jí samozřejmě odpověděl. Otci jsem řekl, co se ten den stalo a v tu ránu začal prodávat byt, co jsme měli a utekli jsme. Asi půl roku jsem nechodil do školy, ještě dodnes bych možná byl bez školy a beze všeho, ale otec se strašně moc opil a já zůstal 2 dny sám. Po těch dvou dnech přijela s ním policie a odjel jsem do diagnostického ústavu, kde jsem strávil 4 měsíce. Po 4 měsících mě odvezli do dětského domova, kde jsem do dneška. Jsem velice rád, že můj život proběhl takto, a že jsem si prošel spoustu věcmi, a také jsem rád že jsem se spoustu naučil v dětském domově, hlavně mi dávají strašně moc rad do života, nebude to trvat dlouho ale za rok - dva (podle studování) už budu muset odejít a stoupnout si na své vlastní nohy.
Obor školy
Zámečník
Zájmy a koníčky
Jsem člověk, který má rád zábavu, sport, hudbu a mnoha dalších aktivit. Mezi mé koníčky patří zejména florbal, který hraji neprofesionálně, dále hokej, který rád sleduji jako divák, nebo televize. Mám rád olympiády, jak zimní tak letní, jsem sportovně založený typ. Můj největší úspěch, nebo spíš úspěch, co já považuji za největší a nejdůležitější, je vítězství ve finálovém turnaji ve florbale, kde jsem střelil 3-5 vteřin před koncem gól, který nás posunul na nájezdy, kde jsme jasně vyhráli a poprvé jsme si splnili náš sen vyhrát tento turnaj. Dalším mým úspěchem je semifinále Ústeckého turnaje, kde jsem měl 15 vstřelených branek za turnaj, ale nebyl jsem nejlepším střelcem, do té doby, než jeden chlapec (kamarád) z jiného dětského domova se utkal se mnou v nájezdech o nejlepšího střelce. Muselo to tak být, jelikož měl stejně vstřelených branek.
Plány do budoucna
Do budoucna mám strašně moc plánů, ale mám jasné cíle, kterých musím a chci dosáhnout. Když jsem šel na střední školu, chodil jsem na Obchodní akademii, jelikož jsem "němčinář" a dali mě do začátečníků, a s anglickým jazykem jsem se do styku nedostal na základce, tak jsem musel přestoupit na Zámečníka (Strojní mechanik). Tento obor mám v plánu dodělat i přes mou občasnou technickou nezpůsobilost. Můj plán byl a vždycky bude udělat maturitu, což budu muset jít na nástavbu, protože nejsem maturitní obor, ale s výučním listem. Ve vzdálené budoucnosti bych uvažoval o vysoké škole, konkrétně o Vysoké policejní škole v Praze. Můj sen vždycky byl být policistou ČR, ale i kdybych nešel na vysokou školu, tak bych chtěl jít alespon s maturitou k policii. Nevím jak všechno půjde, ale jestli se mi nic nezadaří tady v ČR, mám také v plánu odejít do Německa, kde bych mohl uplatnit svůj obor lépe než tady v Čechách a znalost jazyka je průměrná, takže v domluvě bych to neměl zas tak těžké.
V čem mi přání pomůže do budoucna
Myslím si že v dnešní době je důležité mít skoro všechno, aby mě přijali do zaměstnání. Jsem budoucí zámečník, neboli strojní mechanik, v mém oboru se to uplatní na uskladňování různého materiálu, ale také si myslím, kdybych nenašel ve svém oboru práci, že bych se mohl do startu v životě uplatnit skoro všude s tímto kurzem.
Poděkování dárcům
Rád bych poděkoval všem lidem co mě, nebo někomu jinému přispějí na přání, které žádáme. Lidí, jako jste vy, je málo v dnešní době, velmi děkuji za váš příspěvek, moc si toho vážím.
